Fotím

Svět miluje barvy

6. listopadu 2012 v 20:38 | Raisel ˘˘
No, abych se přiznala, poslední dva týdny jsem na tom tak, že pomalu nevím čí jsem, ale cítím se přitom, jako by mi to absolutně vyhovovalo. Doma radši řeknu, že musím napsat něco na angličtinu a beru tak oklikou většinou povinností. Přitom si úkoly napíšu pár dní dopředu, protože pak se mi toho nahromadí tolik, že to dopadne jako minulý týden.
Středeční večer se mnou odmítal počítač spolupracovat, takže se to neobešlo bez nadávek, a já si zhruba před jedenáctou vychutnala jaké to je, padnout vyčerpáním do postele.
Chtěla jsem si vyfotit ty růže z tanečních (krásný, a tak rychle uvadaj..), chtěla jsem jít běhat, jít se psem, jít nakupovat. Tak tohle tentokrát nevyšlo proto, že se od pondělí vracím za tmy, když nám "někdo tam hore" změnil rozvrh. Osmou hodinu 70% spolužáků při angličtině usíná, a 30% dělá bordel...Ale aspoň jsem si dnes dodělala navíc laborky. Ráno jsem se chtěla ve vlaku učit, tak jsem se na to *vy víte co, nasadila jem sluchátka do uší a s menší námahou jsem usínala. Prý na spánek dobře funguje meduňkový čaj :).
Mám dneska realivně dobrou náladu. Při mé stále se vracející myšlence, že velmi dobré přátelství mezi klukem a holkou neexistuje usuzuji, že asi opravdu ne. Buď čekám, až mi to "někdo" vyvrátí, nebo až se stane zázrak. Což je v mém životě vysoce nepravděpodobné. :D Ale nevyvracím to. Vždy se najde nějaká výjimka. Co si o tom myslíte vy? Najdou se mezi vámi někteří, kteří mají nejlepšího přítele druhého pohlaví?

2.11.2012, Rai.

"LIDSKÉ PŘIROZENOSTI VÍC ODPOVÍDÁ ŽIVOTU SE VYSMÁT NEŽ NAD NÍM PLAKAT."

O samotě

26. května 2012 v 15:31 | Raisel ˘˘
11.5.2012 - Někde v lese - Rai.

Tímhle měsícem to tu -zase- trochu vázne. V pondělí jedu na týden pryč a ani o víkendu nebudu k zastihnutí kvůli pořádanému "Dni dětí", vystoupení apod. Snad nějaké fotky přibudou, protože za tyhle dny by mělo fotografií přibývat. Vylejváky neplánuju, protože jsem si zásadně řekla, že takový ** stále opakovat nebudu (dokud nepřijdu na to, co se se mnou za posledních pár dní stalo). Jasně, navenek jsem to pořád "já" ale zbytek je už mimo kontrolu... Chce to čas. A já slibuju (sama sobě) že si budu vychutnávat ještě toho skvěle pozitivního - posledního - co mám. A třeba z toho něco vzkvete. Kdo ví ... :)

*Na tučně označených větách si budu zakládat.

Zaostřeno na jaro

4. května 2012 v 14:31 | Raisel
Přeji vám krásný páteční den,
po delší době mám opět možnost přidat nějaké další jarní fotografie, a tak je tu máte - květy. V mém životě se toho moc nezměnilo, snad jen že se mi nabízí možnost jít na intr, a každý mi ho až nutí. Něco kladného na tom je, ale čas rozhodnout se ještě mám. Myslím si však, že zůstanu u svého dojíždění. :) Po přijímačkách byla možnost hned několika volných dní, kterou jsem ráda využila a šla fotit s Verčou, jela pryč apod. Další volné dny už jsou též naplánované tak musím říct, že do konce června mám opravdu co dělat.
No nezbývá mi než vám popřát, aby se vám fotky líbily, a přeji pěkně strávený víkend! :)

Trutnovské zážitky ve fotografiích

29. dubna 2012 v 17:28 | Raisel ˘˘
Víkend strávený v Trutnově byl neplánovaný, ale jakoukoliv možnost strávit ho jinde než u nás doma jsem velmi ráda využila. Odjížděla jsem krátce po obědě dálkovým autobusem a doufala jsem, že mě přepraví kolo. Řidič "opravdu milým tónem" oznámil, že kola nebere, a tak jsem bratrovi poděkovala a on ho odvezl zase domů ... Pan řidič byl ovšem "milý" po celou dobu cesty, třeba když nás nevrlým tónem vyhodil o přestávce z autobusu, když se na vás zamračil nebo velmi neochotně prodával lístky. Už od začátku jsem seděla s jednou paní, velmi podobné naší učitelce. Ne snad vzhledem, ale názorama. Nakonec jsem ale přeci jenom byla ráda, že jsem celou cestu nemusela strávit potichu a měla jsem kde sedět, když se všichni vraceli ze školy a autobus byl dosti přeplněný.
V Trutnově pak na mě čekal táta s naší Baruš, prošli jsme se po městě a jeli do Dolců. Tohle místo jsem naposledy navštívila tak před dvěma lety a bylo opravdu milé se tam opět podívat. Fotografie jsou spíše momentkami a mají sloužit, abych si za nějakou dobu vzpomněla jak krásně tam bylo, nikoliv proto, že bych je označovala za nějaká umělecká díla. :)

Z první páteční procházky:
Naše slečna, která tak ráda ve volném čase loví srnce a provokativně hledá jakoukoliv příležitost udělat vám potíže.

Kočičí záplava

5. dubna 2012 v 17:29 | Raisel ˘˘
Ahoj všem! Doufám že si užváte velikonočních prázdnin, případně se pilně připravujete na velikonoční pondělí (ovšem co si budeme nalhávat, kolik lidí to letos slaví?) ovšem já mám pěkně připravený program na tohle volno co nám bylo dáno. Dnes jsme byli fotit s Verčou, fotky s ní ještě nejsou tak úplně hotové, ale pár jarních fotek vám přináším. Jsou to kočičky, které teďka můžete vidět všude a jejich doslova zatopený svět. Baví mě makro!

Boty dětství

2. dubna 2012 v 18:29 | Raisel ˘˘
Přeji krásný den. Dnes vám představím fotky botek, které má taťka v autě pro štěstí, a jsou ještě po mně a bratrovi. Takové mrňavé, už trochu zašlé ... ale pořád stejně roztomilé a se vzpomínkami. Pak jsem zkoušela trochu experimenotvat s prostředím apod. tak tedy poslední dvě fotky jsou trochu jinačí. Černobílé focené 2.4, poslední dvě den včerejší. :)

Moje nejoblíbenější z této série.

Jaro s námi

1. dubna 2012 v 15:00 | Raisel ˘˘
Byla jedna celkem ponurá neděle, která nás překvapila sluncem zalitou Chocní a tak se pobyt na cvičáku stal hned o něco veselejším. Pořídila jsem několik různých tématických fotek, tak v nejbližším týdnu vám budou představeny snad všechny. Doufám že se vám zalíbí, váš názor mě taktéž potěší. :)

Raisel, 1.4.2012

In memory

29. března 2012 v 20:10 | Raisel
Raisel, 29.3.2012
Fotka z jednoho domácího odpoledne. U těch rolet bývají pro mě samotnou pěkné fotky, ale plánuju stativ trochu využít i jinde, tak snad to dopadne. Jinak snad na vlasech zítřejší návštěva kadeřnice poznat nebude, doufám. V nejbližší době se budu snažit nějaké fotografické kousky zveřejnit, i když přeci jenom už to není jen tak o nějakých výcvacích a i špatnému počasí se snažím trochu podřizovat. Protože v tom co bylo dneska se venku fotit nedalo.
Doufám že se vám "oranžová" líbí. Přeji krásný víkend. :)

Konec velkého projektu

25. března 2012 v 16:16 | Raisel ˘˘
Ti stálí návštěvníci jistě vědí, že už to je nějaká doba, co jsem skončila s projektem 365. Končilo to 144. dnem 27.1. a důvod nebyl jenom jeden. Důvodů bylo spousta. Zmíním třeba např. omezený čas, omezené nápady, "soukromí".
Pokud ten den byl nějak skvělý, určitě si ho budu pamatovat i přes to, že bych ho někde musela mít zapsaný. A takových dnů bylo spousta i v projektu 365. Byly tam některé fotky, které jsem si oblíbila a jelikož už nenajdete (tedy neměli byste!) ani jeden článek, protože já všechny smazala některé vám tu zveřejním. Myslím, že jen tak ve složce jich je škoda, a tak jim tedy dávám možnost tu. *Všimněte si, že většina je nebe. :D

Den 7.

Šaty

7. března 2012 v 17:03 | Raisel ˘˘
7.března 2012, (c) Raisel, stativ - příště bude možná šatová série :)

Cestovní horečka

25. února 2012 v 17:50 | Raisel ˘˘
Krásné sobotní odpoledne,
také jsou u vás litry vody navíc z rozmrzlého sněhu? Teplo, ale zima? Bahno, ale výjimečně? No prostě je to venku zajímavé. A já jsem se i přes všechno (počasí, vzdálenost...) rozhodla, že pojedu za Kamčou do BnO (Brandýs). Zaprvé, protože mě dneska kvůli zítřejším narozeninám končí platnost zlevněného jízdného, zadruhé proto, že jsem se celý týden těšila na tenhle víkend (i když jsem si ho představovala zpočátku jinak, ale když už si ho mám užít, tak si ho užiju) a v neposlední řadě proto, že jsem potřebovala prostě někam vypadnout.
Ve čtvrtek jsem dostala k narozeninám stativ, konečně. A tak jsem ho potřebovala taky vytáhnout někam na vzduch. Cesta to byla rušná. Než jsem se vůbec dostala na nádro. Šla jsem "svojí" cestou, jenže v polovině jsem zjistila, že je zaplavená a na "druhý břeh" se nedostanu. Ztratila jsem bezmála 15 minut, které jsou při cestách hodně důležité. Nakonec se mi podařilo při občasném běhu dorazit na nádraží, a v pohodě odjet.
Zjistila jsem o sobě, že bych strašně ráda byla cestovatelkou. Nevím jestli na to mám buňky, když vyšiluju kvůli "maličkostem" které mi obrátí průběh celé akce vzhůru nohama, ale baví mě to. Nemyslím devítiminutové cestování do 10km vzdáleného města. Ale Francie, Itálie, a pak ty další krásná místa...
Tak různě jsme prošli Brandýs, stavili se do cukrárny a já zjistila co kde v BnO mají. Je to malé město, asi jsem ráda za to naše....
Teď už tu máte fotografie. Původní plány se změnily. A na stativ ("Méďu") nejsou podstatně dneska vůbec podmínky.

S Kam se nám líbily ty odlesky co Slunce vytváří.

Zimní fotografická procházka

14. ledna 2012 v 13:40 | Raisel ˘˘
Dnes ráno jsme šli na několikakilometrový okruh s naší Barčou, Ritou a tátou. Ze začátku jsem fotila jak divá, jenže pak mi nečekaně došla baterka, a druhé baterie nabité nebyly. Zbytek cesty jsem tedy vždycky jenom foťák zapla, něco rychle vyfotila, a zase ho vypla.
Vzniklo hodně fotografií, zbytek (Barča s Ritou+ makro) bude zase někdy příště. Tak snad se vám budou fotografie líbit...

Jedna mrazivá

22. prosince 2011 v 19:19 | Raisel ˘˘
A opět, mrazivá, a v něčem kouzelná... A přitom to je jen "obyčejný" sníh.

Vstup zakázán

13. prosince 2011 v 6:47 | Raisel ˘˘
11.12., Kostelec nad Orlicí

Drápy nečistých mi čechraly vlasy.
Dělil nás jen plot. Za ním byl jen les a oni.
(Les rukou a zubů)

Co přišlo před objektiv...

26. listopadu 2011 v 19:52 | Raisel ˘˘
Opravdu mě jiný název nenapadá, protože jinak tuhle podzimní míchanici nazývat nechci. Fotky jsou z dnešního focení s Terkou. Opět z těch samých míst co bývají, ale přesto doufám, že tyhle ještě ohrané nejsou. Některé stejné jsou i Zenitem, ale jak jste mohli vědět, nevím, co z toho bude. Byla by to škoda. Některý fotky mohli/můžou být hezký. A tak jedna fotící "už mě to přijde ohraný ten "název") a pohodová sobota. (s)Mějte se při zbytku víkendu.

Pořád a pořád mě bude bavit fotit sloupy el. vedení. Každý je totiž úplně jiný a úplně jinde.

Panenka

25. listopadu 2011 v 16:52 | Raisel ˘˘
"Co skrýváš za víčky a plameny svíčky, snad houf bílých holubic nebo jen žal?" Určitě to všichni znáte, nemám pravdu? Ale o tomhle to dnes nebude. Jen jsem si při pohledu na tu starou panenku na to vzpomněla. Příběh panenky na obrázku je dlouhý a starý. Její působení začalo zhruba ještě u prababičky. Nevím, jak to s ní bývalo, protože v tu dobu jsem neměla ani ponětí o tom, že přijdu někdy na tento svět. :D Ale je tu už hodně dlouho, což můžete pochopit z jejích šatů a celkového vzhledu. No které holčičky by si v dnešní době hráli s takovou panenkou, a které maminky by je půjčily svému dítku?
Naposled se vozila ve škodovce u prababičky a dědy, dokud všechno neskončilo. Nejdříve se přestali vozit ve škodovce, pak špatný zdravotní stav... Když se vyklízel barák, mamka si pár věcí nechávala. A tahle panenka je jednou z nich. Nechala si ji na památku.

Zima v Krkonoších 2011

20. listopadu 2011 v 11:44 | Raisel ˘˘
Když jsem si tak promítala všechny kdy pořízené fotografie, co jsem v počítači našla, objevila jsem samozřejmě i složku "Zima v krkonoších 2011". A na blogu ani pomalu jedna fotka, snad kromě jedné. A přitom jich je tolik, že za normálních okolností by to na jeden článek nestačilo. Já jsem ale pro tuto chvíli vybrala jenom sedm, těch nejdůležitějších.
Strašně chci jarní prázdniny. i letos tam totiž jedeme, a já v tu chvíli, kdy jsem se to dozvěděla, byla tak šťastná, až to je nepochopitelný. Uvidím se s lidma, co minulý rok. Tedy s většinou. Našla jsem tam skvělé lidi se kterýma se člověk nikdy nenudí. A i když M. nejede a s Tim to není ještě jistý, aspoň tam určitě sama nezůstanu. To všechno, ta zima, mi strašně chybí ...

Tahle horská číča nás přivítala hned když jsme přijeli.

Kytaristka

17. listopadu 2011 v 11:40 | Raisel ˘˘
Nevím, jaký máte názor na sen, to někam dotáhnout. Ale já bych chtěla aspoň do budoucna někam patřit. Strašně bych chtěla umět hrát třeba ještě na bicí, nebo na klávesy. Ale teď už se to učit pořádně nebudu. Stačí mi to, co mám.
Kytaristkou jsem od sedmi. V šesti mě v hudebce ještě nechtěli, a tenkrát jsem to děsně obrečela. jak jsem pak byla šťastná, když mě o rok později přeci jenom přijali. A pak už to jenom pokračovalo. Před dvěmi lety jsem si musela koupit svojí akustiku, protože bez té mě v hudebce dále nechtěli. Nebo spíš nemohli mít.
Stalo se rychle, že jsem si vzala do hlavy mít i elektriku. A tak se mi na Vánoce 2010 objevila pod stromečkem pečlivě vybraná Fenderovka. :) Žádné nahrávky ale ode mě nečekejte. Nemám takový sebevědomí abych si myslela, že to co hraju je vhodné dát na internet. Možná až do budoucna, až to bude aspoň trochu "k světu".
Ale teď už k tofografiím. Některé jsou ještě z návštěvy Andy. Jiné zase z doby, kdy jsme prostě jen tak vzala foťák a Jitunu nebo Ondru vyfotila. Z těch jmen si nic nedělejte...
Tentokrát v černobílé
Ten vzor mám ráda. I když jsem si akustiku neměla možnost vybrat sama.

Růže pro tebe

14. listopadu 2011 v 6:50 | Raisel ˘˘
Mám ráda růže, jakékoliv. Ty růžové, i rudé. Ale červené jsou nejhezčí. Mamka dostala od taťky k výročí tyhle. Ještě než stačí uschnout, musela jsem si je vyfotit. Na růžích je něco strašně kouzelného. Jsou jedinečné, nádherné.

Růže jakkoliv zbarvená,
přitahuje tvé srdce.
Jako smyslů zbavená,
natahuješ po ní své ruce.

Sluníčko v trávě

2. listopadu 2011 v 21:33 | Raisel ˘˘
Vzpomínková fotka na léto. Na to krásné letošní léto, které bylo i přes počasí povedené. Když se podívám na některou z letních fotek, vzpomenu si na všechny zážitky, na všechno, co se kdy událo o prázdninách. Otava, tábor, seznámení s novými lidmi, poznávání a objevování, večery, rána, ... je toho šíleně moc. A kdo si dokáže ty pohodové dva měsíce užít v klidu a pohodě, a využít volných dnů naplno, ví, o čem mluvím.
Focení květin je někdy stále dokola, pořád to samé. Každopádně mě to nezabrání ty krásy zachycovat. Pampeliška níže byla focena už v černobílé, a tak jsem to tak i nechala. Nevím proč, ta fotka má pro mě jisté kouzlo. Taková osamocená, ale jedinečná pampeliška, kterou každý normálně přehlédne.
A pak tu je naše Rituš. ta skvělá holka, "stará psí dáma" si užívá léto s dědou na chatě, kde se má naprosto nejlépe. Občas za nima v létě jedeme večer na kolech, a jsme schopni tam být s taťkou až do desíti, neo jedenácti. Pozorujeme hěvzdy, protože tam to místo je opravdu pěkné. A nebo oni si dole povídají, a já nahoře sedím s otevřeným oknem, a koukám ven na noční město, hvězdou oblohu, a i čistý vzduch a tajemný les mají své kouzlo.
Tyhle krásné chvilky nejde jen tak popsat. A ještě k tomu, když jsem "romantička" tak mám tyhle drobnosti ráda. jen mě to samotnou někdy nebaví. Teď už ale slibované fotky, ať z toho také něco máte. :)

Léto 2011
 
 

Reklama